S hodnocením kvality jsou obvykle spojovány různé cíle. Zatímco poptávka zaměstnavatelů, financujících subjektů a případně i veřejnosti po auditech kvality bývá změřena častěji na kontrolu, profesionální sociální pracovníci naopak prostřednictvím procesů zjišťování kvality usilují o zlepšování své práce a zvýšení transparentnosti své činnosti. Před třemi lety dostal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za úkol vyvinout standardizovaný nástroj pro zjišťování kvality výkonu sociální práce v ČR, a to napříč všemi oblastmi, kde je tato profese vykonávána. Cílem tohoto příspěvku je podělit se s širší odbornou veřejností o zkušenosti získané v průběhu řešení tohoto projektu a představit jeden z jeho hlavních výsledků, jímž je Soubor kritérií a indikátorů monitorování kvality výkonu sociální práce v ČR, a to včetně jeho přínosů a limitů a také postupu, který vedl k jeho formulaci, a příkladů zjištění dosažených při jeho prvotním uplatněním v praxi v roce 2022. Soubor kritérií a indikátorů vznikal v procesu interakce mezi teorií, zahraničními přístupy a empirickými daty a za úzké spolupráce mezi výzkumným týmem a experty v oboru sociální práce v ČR, tj. s využitím participativní výzkumné metodologie. S ohledem na to, že v českém prostředí dosud chybí jednotné vymezení sociální práce, tím spíše sdílená představa o jejím kvalitním výkonu, muselo být i toto v rámci projektu řešeno. V neposlední řadě pro využití Souboru kritérií a indikátorů v praxi, bylo po jeho finalizaci nezbytné vyvinout i odpovídající doprovodné nástroje, jimiž jsou standardizovaný dotazník pro sběr dat za účelem vyhodnocení indikátorů kvality, metodický postup sběru těchto dat a klíč k vyhodnocení míry naplnění jednotlivých indikátorů a kritérií. Výsledný Soubor kritérií a indikátorů byl zapojenými sociálními pracovníky vnímán jako přínosný pro českou praxi a mohl by být inspirativní i v mezinárodním měřítku.